MoleculeSensei
CZ

Kovová vazba

Kationty v delokalizovaných elektronech

Kovová vazba je přitahování mezi kladnými ionty kovu a valenčními elektrony delokalizovanými přes celou pevnou látku. Protože tyto elektrony nejsou vázány na konkrétní vazby, kovy vedou elektrický proud a teplo a dají se ohýbat, aniž by se roztříštily.

Aktualizováno čtení na 3–5 min3D model zdarma, bez registraceZdroje

Zobrazit

Vzhled

MoleculeSensei

Měď: kubická plošně centrovaná. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.

COD 9013014: experimentální elementární buňka, zopakovaná 2×2×2. Čáry spojují atomy, jejichž vzdálenost je menší než součet kovalentních poloměrů plus tolerance.

Hlavní body

  • Valenční elektrony jsou v kovech delokalizovány v celé pevné látce.
  • Nesměrová vazba umožňuje klouzání vrstev, a proto jsou kovy kujné.
  • Pásová teorie vysvětluje, proč kovy vedou proud a izolanty ne.
  • Pevnost kovové vazby se mezi kovy velmi liší.

Model elektronového plynu

V kovu atomy uvolňují své valenční elektrony do společného „moře“. Zbylé kladné ionty jsou uspořádány v pravidelné mřížce a drží je pohromadě přitahování k okolním delokalizovaným elektronům.

Sodík přispívá jedním elektronem na atom, hořčík dvěma a hliník třemi. Více delokalizovaných elektronů a menší ionty kovovou vazbu obecně zesilují.

Vodivost a lesk

Po přiložení napětí se delokalizované elektrony posouvají mřížkou a přenášejí proud. Účinně přenášejí také teplo.

Pohyblivé elektrony pohlcují a znovu vyzařují světlo v širokém rozsahu vlnových délek, a proto mají kovy odrazivý lesk. Měď a zlato jsou zbarvené, protože některé viditelné vlnové délky pohlcují silněji.

Kujnost a tažnost

Kovová vazba je nesměrová. Když vrstvy atomů kloužou po sobě, zůstává každý ion obklopen elektrony, takže se látka deformuje, místo aby se rozbila.

Ve skutečných kovech probíhá klouzání prostřednictvím defektů zvaných dislokace. Nečistoty a hranice zrn dislokace blokují, a proto jsou slitiny často tvrdší než čisté kovy.

Jak se atomy kovů skládají

Většina kovů přijímá jednu ze tří struktur. Měď, hliník a zlato mají kubickou plošně centrovanou mřížku; sodík a železo (za pokojové teploty) kubickou prostorově centrovanou; hořčík a zinek hexagonální nejtěsnější uspořádání.

Nejtěsnější kubické plošně centrované a hexagonální uspořádání dávají každému atomu 12 sousedů. Kubická prostorově centrovaná mřížka je o něco méně hustá a má 8 nejbližších sousedů.

Pásová teorie

Spojením orbitalů velkého množství atomů vznikají pásy těsně vedle sebe ležících energetických hladin. V kovu je nejvyšší obsazený pás zaplněn jen částečně, takže elektrony mohou s velmi malou energií přejít do blízkých prázdných hladin.

Izolanty mají velký zakázaný pás mezi zaplněným pásem a dalším prázdným pásem; polovodiče mají zakázaný pás malý. Elektronový plyn je užitečné zjednodušení tohoto obrazu.

Jak silná je kovová vazba?

Rtuť taje při −39 °C, zatímco wolfram při 3422 °C. Přechodné kovy s mnoha valenčními elektrony, včetně elektronů d, mívají kovovou vazbu silnější.

Teplota tání, tvrdost a atomizační entalpie jsou lepšími ukazateli pevnosti než samotný jednoduchý model.

Časté otázky

Proč kovy vedou elektrický proud?

Jejich valenční elektrony jsou delokalizované a po přiložení napětí se mohou pohybovat mřížkou.

Proč jsou kovy kujné, ale iontové látky křehké?

Kovová vazba je nesměrová, takže vrstvy mohou klouzat; v iontových látkách by klouzání přiblížilo souhlasné náboje.

Je model elektronového plynu přesný?

Kvalitativně vysvětluje mnoho vlastností; úplnější popis dává pásová teorie.

Proč jsou slitiny často tvrdší než čisté kovy?

Atomy jiné velikosti ve slitině deformují pravidelnou mřížku. Tyto deformace ztěžují pohyb dislokací, vrstvy po sobě kloužou hůře a materiál lépe odolává deformaci. Známými příklady jsou ocel a mosaz.