Oktetové pravidlo a výjimky
Osm valenčních elektronů, a kdy ne
Oktetové pravidlo říká, že atomy prvků hlavních skupin mají tendenci tvořit vazby, dokud nejsou obklopeny osmi valenčními elektrony. Dobře funguje pro uhlík, dusík, kyslík a fluor, má však tři důležité výjimky: neúplný oktet, částice s lichým počtem elektronů a rozšířený oktet.
Zobrazit
Vzhled
Rezonance
SF₆: 12 elektronů na S. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.
Skutečná částice je rezonanční hybrid; jednotlivé struktury jsou jen způsob zápisu.
Idealizovaný model: úhly podle VSEPR a délky vazeb odhadnuté z kovalentních poloměrů.
Hlavní body
- Oktetové pravidlo je vodítko pro atomy prvků hlavních skupin.
- Bor a beryllium mají často méně než osm elektronů.
- Molekuly s lichým počtem elektronů nemohou dát oktet každému atomu.
- Rozšířený oktet se vyskytuje jen u atomů 3. a vyšších period.
Oktetové pravidlo
Atomy 2. periody mají jeden valenční orbital s a tři orbitaly p, které pojmou osm elektronů. Ve většině stabilních sloučenin C, N, O a F je každý atom obklopen čtyřmi elektronovými páry.
Vodík se řídí pravidlem dubletu, protože jeho valenční slupka 1s pojme jen dva elektrony.
Neúplný oktet
Bor v BF₃ má jen šest valenčních elektronů. Struktura s dvojnou vazbou B=F by dala boru oktet, ale umístila by kladný formální náboj na fluor, a měření naznačují jen mírné π zpětné poskytování elektronů.
Molekuly s nedostatkem elektronů bývají Lewisovými kyselinami. BF₃ snadno přijme volný pár od amoniaku a doplní tak oktet boru. Plynný monomer BeCl₂ má na berylliu jen čtyři elektrony.
Molekuly s lichým počtem elektronů
Oxid dusnatý má 11 valenčních elektronů a oxid dusičitý 17. Při lichém součtu musí mít alespoň jeden atom nepárový elektron, takže oktet nemůže mít každý atom.
Tyto částice jsou radikály. NO₂ se snadno páruje za vzniku N₂O₄, v němž se nepárové elektrony spojí do vazby N–N.
Rozšířený oktet
Prvky 3. a vyšších period, například P, S, Cl a Xe, tvoří sloučeniny s více než čtyřmi vazbami nebo volnými páry kolem centrálního atomu. PCl₅ má kolem fosforu 10 elektronů; SF₆ a XeF₄ mají 12.
Tyto atomy jsou větší, takže se kolem nich vejde více atomů. Dusík tvoří NF₃, ale ne NF₅, protože atomy 2. periody nemohou mít více než osm elektronů.
A co orbitaly d?
Starší učebnice vysvětlují rozšířený oktet hybridizací sp³d a sp³d². Výpočty ukazují, že orbitaly d se na vazbě v těchto molekulách podílejí jen málo.
Moderní popisy používají delokalizovanou vazbu, například třístředové čtyřelektronové vazby s výrazným iontovým charakterem. Pro tyto molekuly se běžně používá označení hypervalentní.
Jak pravidlo rozumně používat
Nejprve se pokuste splnit oktety a pak zkontrolujte formální náboje a celkový počet elektronů. Je-li počet lichý nebo pochází-li centrální atom ze 3. nebo vyšší periody, může jít o výjimku.
Sloučeniny přechodných kovů se řídí jinými pravidly počítání, například pravidlem 18 elektronů u mnoha organokovových komplexů.
Časté otázky
Proč může mít síra více než osm elektronů, ale kyslík ne?
Síra je větší atom 3. periody, který se může vázat na více sousedů; atomy 2. periody jako kyslík jsou omezeny na osm valenčních elektronů.
Splňuje BF₃ oktetové pravidlo?
Ne. V obvyklém Lewisově vzorci má bor šest valenčních elektronů.
Proč NO porušuje oktetové pravidlo?
Má lichý počet valenčních elektronů (11), takže jeden elektron musí zůstat nepárový.
Porušuje PCl₅ oktetové pravidlo?
V obvyklém Lewisově vzorci má fosfor pět vazebných párů, tedy 10 elektronů, a proto se o něm říká, že má rozšířený oktet. Moderní modely vazby to vysvětlují bez orbitalů d, počet elektronů kolem fosforu je však stále větší než osm.