Londonovy disperzní síly
Okamžité dipóly
Londonovy disperzní síly jsou slabé přitažlivé síly, které vznikají, když dočasný dipól v jednom atomu nebo molekule indukuje dipól v sousední částici. Působí mezi všemi atomy a molekulami a ve velkých, dobře polarizovatelných molekulách jsou silné.
Zobrazit
Vzhled
Rezonance
Pentan: t. v. 36 °C. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.
Skutečná částice je rezonanční hybrid; jednotlivé struktury jsou jen způsob zápisu.
3D konformer z databáze PubChem (CID 8003), vypočtený nízkoenergetický tvar; flexibilní molekuly zaujímají mnoho konformací.
Hlavní body
- Disperzní síly působí i mezi nepolárními molekulami.
- Větší a polarizovatelnější molekuly mají silnější disperzní síly.
- Protáhlé molekuly se přitahují více než kompaktní izomery.
- U velkých molekul mohou disperzní síly převážit nad dipólovými.
Jak disperzní síly vznikají
Elektrony se neustále pohybují, takže v každém okamžiku může být elektronový obal atomu mírně nerovnoměrný. Tento okamžitý dipól deformuje elektrony sousední částice a vytvoří indukovaný dipól, který první částici přitahuje.
V časovém průměru výsledkem je přitažlivost. Jde o kvantově mechanický důsledek korelovaného pohybu elektronů, který popsal Fritz London v roce 1930. Disperzní síly se vzdáleností velmi rychle slábnou, zhruba jako 1/r⁶, takže se uplatňují jen mezi molekulami v těsném kontaktu.
Velikost a polarizovatelnost
Větší atomy a molekuly mají více elektronů, které jsou vázány volněji, takže se jejich elektronový obal snáze deformuje. Tato vlastnost se nazývá polarizovatelnost.
Trend dobře ukazují halogeny: F₂ vře při −188 °C, Cl₂ při −34 °C, Br₂ při 59 °C a I₂ je za laboratorní teploty pevná látka.
Alkany a délka řetězce
Alkany jsou prakticky nepolární, takže převládají disperzní síly. Teploty varu s délkou řetězce plynule rostou: methan −161,5 °C, butan asi −0,5 °C, oktan 126 °C.
Polyethylen s velmi dlouhými řetězci je pevná látka s mnoha disperzními kontakty na každou molekulu.
Na tvaru záleží
Pentan i neopentan (2,2-dimethylpropan) mají vzorec C₅H₁₂. Pentan je protáhlý a může se sousedů dotýkat po celé délce; neopentan je téměř kulovitý a má menší styčnou plochu.
Pentan vře při 36 °C a neopentan při 9,5 °C. Stejný vzorec, stejný počet elektronů, jiný tvar.
Disperzní a dipólové síly
Disperzní síly se často označují za slabé, ale u velkých molekul může být jejich součet značný. HI vře při −35 °C, výš než HCl při −85 °C, přestože HCl má větší dipól.
Při srovnávání látek nejprve zvažte velikost. Mezi molekulami podobné velikosti rozhoduje polarita a vodíkové vazby.
Jak to vidět na modelech
Přepněte na kalotový model a porovnejte pentan s neopentanem. Delší molekula nabízí sousedům větší povrch.
Modely ukazují jednotlivé molekuly. Disperzní síly závisejí na tom, jak se molekuly skládají v kapalině nebo pevné látce. Stejný trend ukazují vzácné plyny: helium vře při −269 °C a xenon při −108 °C, čistě kvůli disperzním silám.
Časté otázky
Působí mezi nepolárními molekulami mezimolekulové síly?
Ano. Všechny molekuly mají Londonovy disperzní síly.
Proč má jod vyšší teplotu tání než fluor?
Jod má mnohem více elektronů a je polarizovatelnější, takže jeho disperzní síly jsou mnohem silnější.
Proč vře neopentan níž než pentan?
Jeho kompaktní, téměř kulovitý tvar dává menší styčnou plochu mezi molekulami.
Jsou Londonovy disperzní síly vždy slabé?
Na jeden kontakt jsou slabé, ale sčítají se. U velkých molekul, jako jsou dlouhé alkany nebo polymery, může celková disperzní přitažlivost převýšit vodíkové vazby menších molekul, a proto jsou vosky pevné látky.