Fosfornanový anion
H₂PO₂⁻
Fosfornanový anion (H₂PO₂⁻) má 20 valenčních elektronů. Centrální atom P (fosfor) má 4 vazebné domény a žádný volný elektronový pár, takže teorie VSEPR předpovídá, že částice je tetraedrická.
Zobrazit
Vzhled
Rezonance
Fosfornanový anion. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.
Skutečná částice je rezonanční hybrid; jednotlivé struktury jsou jen způsob zápisu.
Idealizovaný model rezonančního hybridu: úhly podle VSEPR a délky vazeb odhadnuté z kovalentních poloměrů.
Hlavní body
- H₂PO₂⁻ má 20 valenčních elektronů, včetně elektronů navíc odpovídajících náboji −1.
- Atom P je typu AX₄: elektronová geometrie je tetraedrická, částice je tetraedrická.
- Jeden delokalizovaný hybrid popisují dvě ekvivalentní rezonanční struktury.
- Náboj −1 patří iontu jako celku.
Jak nakreslit Lewisův vzorec H₂PO₂⁻
Nejprve sečtěte valenční elektrony: 2 × 6 (O) + 5 (P) + 2 × 1 (H) + 1 (náboj) = 20. Záporný náboj přidává 1 elektron. Atom P (fosfor) umístěte doprostřed, protože tvoří nejvíce vazeb a vodík je vždy koncový. Na centrální atom se vážou 4 koncové atomy: O (kyslík), H (vodík).
Hotový vzorec má 4 vazby (z toho 1 dvojnou vazbu), které obsahují 10 elektronů, a navíc 5 volných elektronových párů (10 elektronů). Kontrola: 10 + 10 = 20. Atom P má nakonec kolem sebe 10 elektronů. Atomy prvků 3. a dalších period se takto často kreslí s více než oktetem. Celý vzorec uzavřete do hranatých závorek a vně závorek napište náboj „−“.
Formální náboje v H₂PO₂⁻
Formální náboj = počet valenčních elektronů − počet nevazebných elektronů − polovina počtu vazebných elektronů. O (2 vazebné elektrony): 6 − 6 − 2/2 = −1; P (10 vazebných elektronů): 5 − 0 − 10/2 = 0; O (4 vazebné elektrony): 6 − 4 − 4/2 = 0.
Součet formálních nábojů je −1, což odpovídá celkovému náboji iontu. Formální náboj je jen pomůcka pro počítání elektronů; neukazuje, kde se skutečně nachází naměřená elektronová hustota. Zápis splňující oktetové pravidlo nahrazuje dvojnou vazbu ke kyslíku jednoduchou vazbou; atom P pak má formální náboj +1 a atomy kyslíku −1. V učebnicích se objevují oba zápisy; moderní analýzy vazby popisují tyto vazby jako silně polární jednoduché vazby zesílené elektrostatickou přitažlivostí, s malým podílem d orbitalů.
Rezonance v H₂PO₂⁻
Násobnou vazbu lze nakreslit ke kterémukoli ze dvou atomů O (kyslík) vázaných na atom P (fosfor), a proto existují dvě ekvivalentní rezonanční struktury. Porovnat je můžete pomocí přepínače rezonančních struktur v prohlížeči modelu.
Skutečný ion je rezonanční hybrid, ne útvar, který přeskakuje mezi jednotlivými zápisy. Obě vazby P–O jsou totožné, s průměrným řádem vazby přibližně 1½, a náboj se rozděluje mezi ekvivalentní atomy.
Tvar iontu H₂PO₂⁻ a vazebné úhly
Atom P (fosfor) má 4 elektronové domény: 4 vazebné domény a žádný volný elektronový pár (AX₄). Dvojná nebo trojná vazba se počítá jako jedna doména. Domény se rozmístí co nejdále od sebe, takže elektronová geometrie je tetraedrická a částice je také tetraedrická.
Atom P nemá žádný volný elektronový pár, takže vazebné úhly odpovídají ideálu 109,5°, i když různé okolní atomy je mírně deformují.
Hybridizace atomu P v H₂PO₂⁻
4 elektronové domény na atomu P odpovídají v jazyce teorie valenčních vazeb hybridizaci sp³: jeden hybridní orbital pro každou vazebnou doménu nebo volný elektronový pár. Vazby π ve dvojných a trojných vazbách využívají zbylé nehybridizované orbitaly p.
Hybridizace tvar popisuje, ale nezpůsobuje. Teorie VSEPR nejprve předpoví geometrii a hybridizace se volí tak, aby jí odpovídala.
Náboj iontu H₂PO₂⁻
Fosfornanový anion nese celkový náboj −1. Rezonance tento náboj rozděluje mezi ekvivalentní atomy.
U iontů se otázka „polární, nebo nepolární?“ obvykle neklade stejně jako u molekul: o tom, jak ion interaguje s vodou a s protionty v solích, rozhoduje především jeho celkový náboj.
Co je fosfornanový anion?
Anion kyseliny fosforné, ve kterém jsou na fosfor vázány dva atomy vodíku. Používá se jako redukční činidlo při bezproudovém niklování.
Molární hmotnost je 64,99 g/mol. 3D model ukazuje izolovaný ion bez protiontů a rozpouštědla; používá idealizované úhly a délky vazeb odvozené z kovalentních poloměrů.
Časté otázky
Kolik valenčních elektronů má H₂PO₂⁻?
20. 2 × 6 (O) + 5 (P) + 2 × 1 (H) + 1 (náboj) = 20.
Jaký tvar má H₂PO₂⁻?
Částice je tetraedrická. Elektronová geometrie je tetraedrická (AX₄).
Kolik volných elektronových párů má centrální atom v H₂PO₂⁻?
Atom P (fosfor) nemá žádný volný elektronový pár; na okolních atomech je 5 dalších volných elektronových párů, celkem tedy 5 volných elektronových párů.
Jaká je hybridizace atomu P v H₂PO₂⁻?
sp³, protože atom P má 4 elektronové domény.