Tetrafluorojoditanový anion
IF₄⁻
Tetrafluorojoditanový anion (IF₄⁻) má 36 valenčních elektronů. Centrální atom I (jod) má 4 vazebné domény a 2 volné elektronové páry, takže teorie VSEPR předpovídá, že částice je čtvercově planární (elektronová geometrie je oktaedrická).
Zobrazit
Vzhled
Rezonance
Tetrafluorojoditanový anion. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.
Skutečná částice je rezonanční hybrid; jednotlivé struktury jsou jen způsob zápisu.
Idealizovaný model: úhly podle VSEPR a délky vazeb odhadnuté z kovalentních poloměrů.
Hlavní body
- IF₄⁻ má 36 valenčních elektronů, včetně elektronů navíc odpovídajících náboji −1.
- Atom I je typu AX₄E₂: elektronová geometrie je oktaedrická, částice je čtvercově planární.
- Formální náboje: I −1.
- Náboj −1 patří iontu jako celku.
Jak nakreslit Lewisův vzorec IF₄⁻
Nejprve sečtěte valenční elektrony: 4 × 7 (F) + 7 (I) + 1 (náboj) = 36. Záporný náboj přidává 1 elektron. Atom I (jod) umístěte doprostřed, protože je nejméně elektronegativní. Na centrální atom se vážou 4 koncové atomy: F (fluor).
Hotový vzorec má 4 vazby, které obsahují 8 elektronů, a navíc 14 volných elektronových párů (28 elektronů). Kontrola: 8 + 28 = 36. Atom I má nakonec kolem sebe 12 elektronů. Atomy prvků 3. a dalších period se takto často kreslí s více než oktetem. Celý vzorec uzavřete do hranatých závorek a vně závorek napište náboj „−“.
Formální náboje v IF₄⁻
Formální náboj = počet valenčních elektronů − počet nevazebných elektronů − polovina počtu vazebných elektronů. Každý atom F (2 vazebné elektrony): 7 − 6 − 2/2 = 0; I (8 vazebných elektronů): 7 − 4 − 8/2 = −1.
Součet formálních nábojů je −1, což odpovídá celkovému náboji iontu. Formální náboj je jen pomůcka pro počítání elektronů; neukazuje, kde se skutečně nachází naměřená elektronová hustota.
Tvar iontu IF₄⁻ a vazebné úhly
Atom I (jod) má 6 elektronových domén: 4 vazebné domény a 2 volné elektronové páry (AX₄E₂). Domény se rozmístí co nejdále od sebe, takže elektronová geometrie je oktaedrická, ale tvar se určuje jen podle poloh atomů: částice je čtvercově planární.
Při oktaedrické elektronové geometrii zaujímají volné elektronové páry polohy, kde je odpuzování pod úhlem 90° nejméně (dva volné páry leží naproti sobě). Zbývající vazebné úhly se blíží ideální hodnotě 90°, volné páry je ale obvykle mírně stlačují.
Hybridizace atomu I v IF₄⁻
6 elektronových domén na atomu I odpovídá v jazyce teorie valenčních vazeb hybridizaci sp³d²: jeden hybridní orbital pro každou vazebnou doménu nebo volný elektronový pár.
U částic s rozšířeným oktetem je označení sp³d² jen pohodlný způsob, jak popsat tvar. Moderní výpočty ukazují jen malý podíl d orbitalů; strukturu lépe vysvětlují třístředové vazby a polární vazby.
Náboj iontu IF₄⁻
Tetrafluorojoditanový anion nese celkový náboj −1. V Lewisově vzorci leží formální náboj na atomu I (jod).
U iontů se otázka „polární, nebo nepolární?“ obvykle neklade stejně jako u molekul: o tom, jak ion interaguje s vodou a s protionty v solích, rozhoduje především jeho celkový náboj.
Co je tetrafluorojoditanový anion?
Anion, který vzniká, když fluorid joditý přijme fluoridový ion. Je izoelektronový s fluoridem xenoničitým.
Molární hmotnost je 202,89 g/mol. 3D model ukazuje izolovaný ion bez protiontů a rozpouštědla; používá idealizované úhly a délky vazeb odvozené z kovalentních poloměrů.
Časté otázky
Kolik valenčních elektronů má IF₄⁻?
36. 4 × 7 (F) + 7 (I) + 1 (náboj) = 36.
Jaký tvar má IF₄⁻?
Částice je čtvercově planární. Elektronová geometrie je oktaedrická (AX₄E₂).
Kolik volných elektronových párů má centrální atom v IF₄⁻?
Atom I (jod) má 2 volné elektronové páry; na okolních atomech je 12 dalších volných elektronových párů, celkem tedy 14 volných elektronových párů.
Jaká je hybridizace atomu I v IF₄⁻?
sp³d², protože atom I má 6 elektronových domén.