Tetrahydridohlinitanový anion
AlH₄⁻
Tetrahydridohlinitanový anion (AlH₄⁻) má 8 valenčních elektronů. Centrální atom Al (hliník) má 4 vazebné domény a žádný volný elektronový pár, takže teorie VSEPR předpovídá, že částice je tetraedrická.
Zobrazit
Vzhled
Rezonance
Tetrahydridohlinitanový anion. Táhnutím otáčejte; klikněte na model a přibližujte kolečkem nebo tlačítky + a −; kliknutím na atom ho zobrazíte.
Skutečná částice je rezonanční hybrid; jednotlivé struktury jsou jen způsob zápisu.
Idealizovaný model: úhly podle VSEPR a délky vazeb odhadnuté z kovalentních poloměrů.
Hlavní body
- AlH₄⁻ má 8 valenčních elektronů, včetně elektronů navíc odpovídajících náboji −1.
- Atom Al je typu AX₄: elektronová geometrie je tetraedrická, částice je tetraedrická.
- Formální náboje: Al −1.
- Náboj −1 patří iontu jako celku.
Jak nakreslit Lewisův vzorec AlH₄⁻
Nejprve sečtěte valenční elektrony: 3 (Al) + 4 × 1 (H) + 1 (náboj) = 8. Záporný náboj přidává 1 elektron. Atom Al (hliník) umístěte doprostřed, protože vodík tvoří jen jednu vazbu, a proto je vždy koncovým atomem. Na centrální atom se vážou 4 koncové atomy: H (vodík).
Hotový vzorec má 4 vazby, které obsahují 8 elektronů, a navíc 0 volných elektronových párů (0 elektronů). Kontrola: 8 + 0 = 8. Celý vzorec uzavřete do hranatých závorek a vně závorek napište náboj „−“.
Formální náboje v AlH₄⁻
Formální náboj = počet valenčních elektronů − počet nevazebných elektronů − polovina počtu vazebných elektronů. Al (8 vazebných elektronů): 3 − 0 − 8/2 = −1; každý atom H (2 vazebné elektrony): 1 − 0 − 2/2 = 0.
Součet formálních nábojů je −1, což odpovídá celkovému náboji iontu. Formální náboj je jen pomůcka pro počítání elektronů; neukazuje, kde se skutečně nachází naměřená elektronová hustota.
Tvar iontu AlH₄⁻ a vazebné úhly
Atom Al (hliník) má 4 elektronové domény: 4 vazebné domény a žádný volný elektronový pár (AX₄). Domény se rozmístí co nejdále od sebe, takže elektronová geometrie je tetraedrická a částice je také tetraedrická.
Atom Al nemá žádný volný elektronový pár, takže vazebné úhly odpovídají ideálu 109,5°.
Hybridizace atomu Al v AlH₄⁻
4 elektronové domény na atomu Al odpovídají v jazyce teorie valenčních vazeb hybridizaci sp³: jeden hybridní orbital pro každou vazebnou doménu nebo volný elektronový pár.
Hybridizace tvar popisuje, ale nezpůsobuje. Teorie VSEPR nejprve předpoví geometrii a hybridizace se volí tak, aby jí odpovídala.
Náboj iontu AlH₄⁻
Tetrahydridohlinitanový anion nese celkový náboj −1. V Lewisově vzorci leží formální náboj na atomu Al (hliník).
U iontů se otázka „polární, nebo nepolární?“ obvykle neklade stejně jako u molekul: o tom, jak ion interaguje s vodou a s protionty v solích, rozhoduje především jeho celkový náboj.
Co je tetrahydridohlinitanový anion?
Anion v tetrahydridohlinitanu lithném, silném redukčním činidle používaném v organické syntéze.
Molární hmotnost je 31,01 g/mol. 3D model ukazuje izolovaný ion bez protiontů a rozpouštědla; používá idealizované úhly a délky vazeb odvozené z kovalentních poloměrů.
Časté otázky
Kolik valenčních elektronů má AlH₄⁻?
8. 3 (Al) + 4 × 1 (H) + 1 (náboj) = 8.
Jaký tvar má AlH₄⁻?
Částice je tetraedrická. Elektronová geometrie je tetraedrická (AX₄).
Kolik volných elektronových párů má centrální atom v AlH₄⁻?
Atom Al (hliník) nemá žádný volný elektronový pár.
Jaká je hybridizace atomu Al v AlH₄⁻?
sp³, protože atom Al má 4 elektronové domény.